Jsa si vědom toho, že jsem přeci jen o trošku víc intelektuálně na výši než vy, běžní lidé, rozhodl jsem se zapsat do dějin a do stop věčnosti dalším počinem a to počinem na výsost krásným – poezií.

Tyto rýmované říkanky (odborně poezie) známe ze školy … memorovat se je naučí asi každý, ale napsat kvalitní poezii – to je úděl náš, bohem obdařených lidí. Takže se pěkně usaďte a začtěte se do řádků plných něhy, pokory a souznění s vesmírem…

Já, ten krásný

čím to, že já, já tak krásný jsem?
čím to, že já, já se líbím všem?
co na mě lidé mají?
mě nezajímají, ne,
jen jedna, jen jedna, jen jedna …

PS: ano jsi to ty!